Genetický kotouč z Columbie a žabí lidé z Tiwanaka

  O tom, že naši dávní předkové měli až překvapivé informace o biologických dějích, které probíhají v lidském organismu, svědčí mnohé nálezy.   

    Jedním z nich je podivný předmět, objevený při stavebních pracích prováděných nedaleko Bogoty. Na první pohled vypadal tak cizorodě, že ani v muzeích si s ním nevěděli rady, protože se nedal dost dobře přiřadit k žádné dosud známé historické epoše.

     Proto se tohoto artefaktu nebo spíše lépe řečeno tabulky ujal jeden z místních hledačů pokladů a odnesl ji profesoru Jaime Gutierrezovi Legovi, známému sběrateli předmětů z předkolumbijské doby, který ji od něho odkoupil. Tento učenec původně pracoval jako technický kreslič a vyučoval také na bogotské univerzitě Jorge Tadey Lozana.

     Záhadný objekt ve tvaru disku je zhotoven z černého kamene, který se jmenuje lydit. Má průměr 22 cm a váží přibližně 2 kilogramy. Geologové z univerzity v Bogotě datují vznik tohoto tajemného genetického kotouče do prehistorického období.  Nic nenasvědčuje tomu, že by mohlo jít o falzifikát.

     Na přední i na zadní straně je disk opatřen rytinami a jednotlivými ornamenty, které jsou od sebe odděleny svislými čarami.

     Na okraji disku je vyryt symbol hada. Uprostřed má otvor. Je možné, že byl kdysi upevněn k tyči, aby s ním bylo možné volně otáčet. Před několika lety byly podobné disky vykopány také na jihochilských ostrovech. 

     Také na nich jsou vyryty symboly, které zjevně obsahují nějaká poselství. Je zřejmé, že se v dávných dobách, stejně jako dnes na discích  CD- ROOM či disketách, uchovávaly některé informace. Profesor Jaime Gutierreze Lega o záhadných výjevech znázorněných na disku soudí, že:

    „ Lze rozeznat jednotlivé biologické detaily, například mužské spermie, ženská vajíčka, pohlavní orgány a oplodněné vajíčko, plod, embryo a rostoucí embryo. Jeden symbol ukazuje dvě bytosti, zjevně dvojčata. Druhá strana obsahuje scény, které lze snad interpretovat jako vyobrazení dělení buněk a žáby v různých vývojových stadiích.“

    Na vnějším prstenci přední strany lze snadno rozeznat člověka v rané embryonální fázi se žloutkovým vakem. Když se na kotouč podíváme jako na ciferník hodin a nalezneme postavení malé ručičky odpovídající jedné hodině, uvidíme zobrazení neutrálního embryonálního stadia před zahájením dalšího vývoje, který se již odlišuje podle jednotlivých druhů.

     Profesor Gutierreze také připomíná, že existují předkolumbovská vyobrazení hadovitých útvarů podobných spermiím, které praobyvatelé kreslili s tenounkými bičíky. To však je možné pozorovat jen pomocí elektronového mikroskopu, vynalezeného teprve před několika desetiletími. Jak by to ale bylo možné před tisíciletími? Odkud měli prehistoričtí lidé takové vědomosti?

      Někteří badatelé tvrdí, že se mohli šamani přemisťovat v minulosti do jiných rozměrů, kde pak přijímali nadpozemské informace, stejně tak, jako to popisují někteří vědci a objevitelé žijící ve 20 století.

     Co to asi znamená, zobrazuje snad tabulka také vývoj od žáby k člověku? Jak víme, není asi náhoda, že se lékařům se podařilo provést první těhotenský test právě na základě vyšetření žab.

    Je zajímavé, že v Muzeu zlata v Bogotě se nachází obrovské množství žabích amuletů.  Zřejmě proto, že žáby a mloci byli často pokládání za léčivé, a proto byli také dáváni do souvislosti s rituály plodnosti, které se praktikovaly především ve starém Egyptě.

     Zde byla uctívána bohyně Hiqit -nebo někdy také Heket, která - v podobě žáby s vypouklýma očima - podle zdejších mýtů ustavičně přijímala a donášela kulovité světové vejce. O této symbolice zatím mnoho nevíme, snad jen to, že je dokázáno, že žáby patří k nejcitlivějším živočichům. A víme také, že podobní tvorové byli prokazatelně předmětem uctívání i v předkolumbovské kultuře. To platí především pro podivné nálezy z Kolumbie.

   I zde byly totiž objeveny skulptury lidí s žabí hlavou. Rovněž tyto sošky patří k dosud nevyřešeným záhadám ve zdejší oblasti. Nikdo neví, jak staré vlastně jsou.  Podle geologů před tisíciletími, tedy ještě před původními obyvateli Muisky nebo Čibči, byla celá oblast kolem Bogoty jedním velkým jezerem. V té době ještě nestály ani mayské ani incké chámy.

   Zdejší archeologické objevy jsou datovány do doby před 10 000 lety nebo i mnohem starší. Byly zde nalezeny i lidské kostry staré 14 000 let. Z této doby pochází také dvě obrovité kamenné věže, připomínající egyptské obelisky, umístěné přímo uprostřed zdejšího deštného pralesa jižně od Bogoty.  

  Tehdy prý ve zdejší oblasti žili Tíwanakové, tajemný národ, který postavil dnes již opuštěné město Tíwanako, které je dodnes pro archeology záhadou. Je jisté, že archeologické vykopávky v této oblasti přinesou jistě nboho  dalších překvapivých objevů.