Nebešťané v Americe?

Nikdo zatím nevysvětlil, jak je možné, že se mýty a legendy naprosto stejného obsahu mohou vyskytovat i v těch nejodlehlejších koutech naší planety. Zdá se, že přitom dosažený stupeň civilizace nehraje naprosto žádnou roli. Je tedy možné, že by se v těchto, často jen ústně předávaných vyprávěních, mohl skrývat nějaký reálný základ?

         V poslední době se již hypotézy o návštěvě naší planety cizí mimozemskou inteligencí v dávnověku, které zastávají někteří badatelé a dokonce i seriozní vědci, nepovažují tolik za kacířství, jako v minulých letech. Koneckonců, stále více se ukazuje, že historie a mýty jsou často velmi úzce spřízněny. Bohužel ale máme kmenové báje a pověsti v mnohých případech zaznamenány jen v neplné podobě. Přesto je jejich obsah natolik šokující, že určitě stojí za to, důkladně ho prozkoumat.

         Rozhodně by byla chyba se přitom nechat odradit různými tajemnými a někdy velmi zvláštními abstraktními a popisnými názvy, za kterými se ale mohou skrývat vyspělé technologie, popisované lidmi, kteří neměli příležitost se s takovými moderními vymoženostmi denně setkávat tak, jako dnes my.

        Naopak: naším cílem musí být využití všech možností, jak zjistit pravdu, skrývající se v této – někdy až neuvěřitelně dlouhé - paměti lidstva, ve které jsou uloženy dávno zaniklé děje a kosmické rituály. Právě ony mohou skrývat fantastické možnosti, jak rozluštit jednu z největších záhad lidstva.

          Nesmíme totiž zapomínat na to, že v minulosti došlo přece mnohokrát k tomu, že se - původně naprosto neuvěřitelné a na první pohled fantastické jevy a vynálezy jako například létání – staly pojednou skutečností, nad kterou se dnes nikdo nepozastavuje. Ještě před půlstoletím vážení vědci dokládali, že člověk by zcela jistě zemřel strašlivou smrtí, kdyby letěl v dopravním prostředku rychlejším než zvuk, stejně jako kdyby se odhodlal podstoupit operaci srdce. Máme také dosud k dispozici zapsána skvostná pojednání o nemožnosti klonovat zvířata a také o domnělém podvodu, když tehdy někdo odvážně tvrdil, že je schopný zaznamenat lidský hlas. Časem se ale, jak všichni víme, právě všechno tohle stalo celkem běžnou součástí našeho života, nad kterou se nikdo již nepozastavuje.

         Podobně jako se v dnešní době píše o pozorování UFO, ve středověku se hovořilo „o létajících koulích a talířích,“ v antické době se psalo „o ohnivých štítech na nebeské klenbě“-  a přírodní národy zpodobňovaly ve svých kresbách a ústních pověstech, mnohdy předávaných z generace na generaci „domy, které slétly z nebes.“Do stejné kategorie zřejmě patří i ďáblové, démoni, „nebeští zvěstovatelé“- a také „bohové, kteří sestoupili z hvězd“ mezi obyčejné smrtelníky. To, jak taková setkání popisovali tehdejší lidé, je samozřejmě závislé na vyjadřovacích prostředcích, které měli ve své době k dispozici. Těmi se pokoušeli popsat skutečnost, kterou viděli - a která přesahovala jejich chápání.

         Každého, kdo se blíže seznámí s těmito mnohdy seriozními historickými prameny, zarazí podobnost těchto záznamů bez ohledu na prostředí a kulturu jednotlivých národů. Také původní obyvatelé Ameriky tvrdili, že se setkali s mimozemskou civilizací. Profesor Bandeira, který zasvětil celý život výzkumu a zaznamenávání indiánských symbolů a mýtů, shrnul své poznatky tímto způsobem:                                                      

       „Opakované zmínky o nebeském původu u téměř všech amerických kmenů a kultur, mytologicky doložená přítomnost bytostí, které sestoupily z hvězd, vzývání nebeských těles a, na která se pohlíží jako na symbol těchto bytostí a božstev, jejich umělecké zobrazování atd., to vše výmluvně svědčí o kosmických kořenech amerických kultur, jejichž základy podle všeho položily mimozemské inteligence z hlubin vesmíru.

         Nejrozmanitější petroglyfy a nástěnné malby jsou další indicií ve prospěch této domněnky. Jsou to umělecké výtvory s jednoznačnými astronomickými a hvězdnými symboly, které se bez námahy dají nalézt ve všech oblastech a kulturách amerického kontinentu. Řešení tohoto problému a objevení pravdy dnes v podstatě závisí jen na postoji vědy. Pravděpodobně bychom si měli naléhavěji uvědomit, že pro vědu neexistují žádné hranice a že lidská inteligence právě začala pronikat do nekonečného vesmíru. Legendy, mýty a fantazie uplynulých tisíciletí se v současnosti stávají realitou.“

         Musíme si uvědomit, že přestože pokládáme lidi doby kamenné za primitivní stvoření, skutečnost je docela jiná. Například v Brazílii nacházíme na skalách v Paraibě, v Pedra Lavradě nebo v Ingy, znaky, které nepochybně souvisejí s astronomií: jsou to spirály, slunce, hvězdy a kruhy, které se dají jen obtížně přehlédnout.  Hlavním předmětem zájmu zdejších archeologů jsou okřídlené postavy a velice zvláštní malby, připomínající kabiny kosmických lodí. Právě takové obrazy byly objeveny v národním parku v Sete Cidades v oblasti Picui Paraba, u řeky Rio Grande de Norte, které se táhnou až do Argentiny- zde se nachází známé Puerto Cbalo - stejně jako v Peru a ostatních jihoamerických zemích.

         Příkladem lidí, kteří dosud mají některé nesmírně zajímavé dávné mýty, jsou indiáni kmene Hopi, jejichž rezervace se nachází ve čtyřech rozích států Utah, Colorado, Arizona a Nové Mexiko. Hopijská vesnice Oraibi, ležící v severní Arizoně, je zároveň i nejstarší obydlenou osadou v USA - Hopiové zde žijí více než 1000 let. Jsou to hluboce ezotericky a nábožensky založení lidé, dědici pueblových vesnic v kaňonu Chaco. Ve své nehostinném domově - hopijská rezervace pokrývá asi 10 350 km čtverečních vyschlé země -  pěstují kukuřici a boby a loví králíky zahnutými holemi, které velmi připomínají bumerangy australských domorodců. Tito indiáni tvrdí, že zde existují:

      „Síly, které patří k našemu planetárnímu systému a které nás neustále pozorují. Tak tomu bylo vždy“.

       Vzezření „nebeských bohů“, kteří prý sestoupili z nebes, na „ohnivých štítech,“ zachytili indiáni Hopi na stěny kaňonu. Říkají, že jsou to kačinové - neboli neviditelní duchové země. Aby poučili děti o rituálních postupech, zhotovují Hopiové jako pomůcky dřevěné panenky, zobrazující různé kačiny. Kačina znamená také „učitel“. Dodnes opatrují indiáni kmene Hopi kamenné tabule s věštbami, které jim údajně věnovali před tisíciletími jejich kosmičtí učitelé. Tyto podivné záznamy, doplněné kresbami, jsou každý rok předčítány. Jejich obsah je více než šokující: Hovoří se zde například o přistání na Měsíci.

       Tajemné bytosti z hvězd prý přistály na Zemi, předaly Hopiům své vědomosti - a poté odešly do hor u San Francisca. Pak zmizely. Otázka tedy zní: Mohlo se snad jednat o mimozemské bytosti? Indiáni Hopi také vyprávějí zajímavé legendy o existenci létání a létajících strojů ve své minulosti. Odborník z amerického NASA Joseph Blumrich, zapsal vyprávění amerického indiána Bílého medvěda Feredericksena, příslušníka kmene Hopi, takto:  „Létající tělesa se vyznačovala jak různou velikostí, tak názvy. Jedním z nich je Paatoowa - předmět, jenž dokázal létat nad vodou. Pahu znamená v naší řeči voda, a tomata je věc se zakřiveným povrchem. Chci ti vysvětlit, jak to vypadá. Když rozřízneš dýni lahvovitého tvaru, dostaneš tvar podobný misce nebo talířku. A když dáš dva takové díly dohromady, vypadá to přesně tak, jako létající tělesa, která tehdy létala k cizím planetám. Vzhledem k jejich tvaru se jim říkalo létající štíty.“

       Hopiové dodnes zastávají názor, že dříve lidé v takových vesmírných korábech běžně létali. Protože se pohybovalo v magnetickém poli, nepotřebovalo toto létající plavidlo žádné pohonné hmoty. Podobné báje jsou zaznamenány v keltských, norských a islandských mýtech. Příslušníci kmene Hopi, mimo jiné, vypráví o tom, že k nim kdysi z oblohy sestoupil „Masau- neboli Bůh stvořitel“. Podle dnešních vyobrazení - a sošek, které ho mají zpodobňovat- měl tento bůh neobvykle velkou kulatou hlavu, kulatá ústa a také obrovské oči.  Často bývá také zobrazován s holí v ruce. Masau vedl prý Hopie při jejich cestě pouští až na místo, kde se usadili.

         Hopiové tvrdí, že „dříve existovaly tři světy, které předcházely tomu dnešnímu, které byly ale zničeny.“ Bůh Masau s nimi ale vždy na konci každé epochy hovořil.  Hopiové měli podle všeho také již v dávné v minulosti velké znalosti astronomie, které ukazují, že jejich kultura byla velmi těsně spjata se souhvězdím Orion. Podle archeologů Hopiové museli vědět, jaké postavení zajímají hvězdy v pásu Orionu, stejně jako kdysi staří Egypťané. V poslední době se - podle zdejších vykopávek - totiž ukazuje, že tři hlavní hvězdy souhvězdí Orionu přesně odpovídají rozmístění vesnic, které si zde Hopiové v dávných dobách postavili. Je to jen náhoda, že tento národ, podobně jako mnoho jiných, uctíval stejné souhvězdí?

      Hopiové, stejně jako všichni ostatní původní obyvatelé Ameriky, tvrdili, že se kdysi dávno setkali s mimozemskou civilizací. Je jisté, že tento poznatek určitě neplatí jen pro kultury amerického kontinentu, ale že tyto prvky spojují více národů světa a že existuje něco, co nedokážeme dosud vysvětlit: paměť lidstva zaznamenaná stovkami různých způsobů, tvořící jeden celek- a dokumentující v podstatě stále jedno a totéž: v dávné minulosti sestoupily na zem neznámé bytosti z hvězd. Nelze zatím vysvětlit i fakt, že původní obyvatelé Ameriky věděli, že jsme součástí spirálové Galaxie. Proto nacházíme na skalách po celé Americe tak často vyryté tajemné spirály všech velikostí.