Obelisky-rakety doby kamenné

      Obelisky lidé již v dávné minulosti vztyčovali jako symboly bohů. Tyto kamenné bodce, které po tisíciletí fascinovaly příslušníky mnoha národů a říší, se zdají zavrtávat do oblohy. Byly zhotovovány z kamene, protože tento materiál přetrval věky -a byl rovněž spojován s bohy.

         Přestože nás vědci a také archeologové nestále krmí směšnou pohádkou „o souvislosti obelisků s falickými symboly,“ je jisté, že tyto tak pracně zhotovené artefakty musely mít své technické vzory. Staroegyptské slovo, které bylo symbolem obelisku, znělo: “thn“(techenj, a znamenalo kdysi doslova: „poranit oko, zřítelnici, či zranit nebesa“).  V nápise o faraonovi Pepim I.,( zhruba2268 – 2228 př. n. l.) hovoří jasně:
       „Král Pepi je jediný, kdo patří k oběma obeliskům boha Ré, které jsou na Zemi.“Podle archeologů je pojem „thn“ je v tomto nápise vyjádřen obrazem trkajícího býka, protože obelisky byly pojmenovány na základě trkání do oblohy. To samé vyjadřuje i řecké slovo óbeliskos - mohutný kamenný oštěp, který stejně jako býk probodává oblohu.

        Zajímavé je, že stejný tvar má i „sluneční bárka boha Ré“, na které se tento bůh pohyboval po obloze. Navíc býk měl v egyptské kultuře své posvátné místo. Také v celém středomoří- v oblasti sahající od Kréty až po Ibérii- byl býk představitelem nebeských sil.  Egyptolog K. Martin odvozuje „thn“ od slovesa „hnj“, což znamená snášet se k zemi“.     V tom případě existují hned dvě možnosti výkladu:

        1. obelisk se posuzuje jako symbolický jazykový výraz pro proud milosti seslaný z nebes na Zemi. Jeho směřování k obloze, ke Slunci, a jeho zpětné proudění na Zem symbolizuje vzájemné působení Země a nebes, které bylo nezbytné k tomu, aby země prospívala, za což byl odpovědný král.

        2. Můžeme ale uvažovat i o souvislosti s reálně pozorovaným jevem- kosmickou lodí, která zvolna přistávala po letu z nebes na Zemi. Obelisk vystihoval skutečnost, že neznámý objekt měl podobu rakety.

         O několik století později se v Nové říši (asi 1550-1080 př.n-l-) ustálil výraz pro obelisk „mn“-což znamená „zůstat“ a „mnv“(menu)s významem „pomník“. Je tedy možné, že se později obelisky vztyčovaly jako nepomíjející vzpomínka na nějakou mimořádnou událost, která se udála v minulosti. Ve staroegyptských textech se dozvídáme, že Egypťané odvozovali tvar obelisku,(či jeho části) od slova „bnbn“, neboli „benben“, které se nám dochovalo v hieroglyfické podobě. Stejně jako u písma čínského, byl původní předlohou obrázek reálného předmětu, j jako například pyramida- ta byla znázorňována trojúhelníkem.

          Samotný benben, jehož kopiemi se zřejmě později obelisky staly, je obestřen dodnes hned celou řadou záhad. Podle egyptské tradice se tento objekt dostal na naši planetu z vesmíru. Nacházel se v něm bůh Re, který v něm sestoupil k lidem a stal se nejvyšším bohem a také vládcem celého Egypta. Je tedy očividné, že historie tajemného benbenu sahá velmi daleko do minulosti, někdy až do prvních tří dynastií Staré říše- tedy do roku 2900-2400 př. n. l, ale někteří egyptologové tvrdí, že zmínky o benbenu jsou ještě starší. Nejstarší svědectví pocházejí dokonce z páté a šesté dynastie, tedy z let 2290 až 2268. Zde, na jednom z náhrobních nápisů, byla objevena dvojice velkých obelisků, přepravovaných do Heliopole, vzdálené dvacet pět kilometrů od starobylého hlavního města egyptské říše Memfidy.

           Město Heliopolis bylo v té době věhlasným střediskem vzdělanosti. Právě zde prý byl benben přechováván v budově, která se nazývala „h.tbnbn“- (hut- benben)- tedy v překladu „ Dům benbenu“. Podle archeologů byly všechny pozdější svatyně boha Slunce ve Staré říši kopiemi tohoto nejstaršího kultovního místa. Ze staroegyptské pověsti se dozvídáme, že záhadný kámen střežily v Domě benbenu dvě specializované skupiny bohů. Čtyři bohové byli „ nositelé tajemství“ a hlídali benben uvnitř budovy, dalších osm bohů pak drželo stráž před domem.

          V druhé staroegyptské sluneční svatyni v Abú Gurabu, kterou nechal vybudovat faraon Nevoserre, stál obelisk na uměle navršeném kamenném pahorku - a vypadal jako raketa Saturn těsně před startem z Kennedyho mysu. Další pátrání po pískem zavátých slunečních svatyních by mohlo přinést v budoucnosti cenné informace.